Praha – Pražská Státní opera se 19. a 20. února 2026 stane dějištěm jedné z nejočekávanějších událostí divadelní sezony. Režijní tandem SKUTR, tvořený Martinem Kukučkou a Lukášem Trpišovským, zde uvádí svou interpretaci Ovidiových Proměn. Monumentální projekt slibuje vizuálně podmanivou podívanou, která propojuje antické mýty s aktuálními tématy 21. století.
Ukázka z nové inscenace Proměny ve Státní opeře. Video: zpravyzcech.cz
Rozhodnutí inscenovat Ovidiovo stěžejní dílo v prostoru operního domu je v historii Národního divadla ojedinělé. Režiséři si z patnácti knih antického básníka vybrali klíčové příběhy, které spojuje motiv proměny jako základního principu lidské existence.
Lukáš Trpišovský k výběru témat a struktuře představení uvedl: „Udělali jsme si rámec o stvoření světa, který se napoprvé nepovedl. Dva přeživší lidé po potopě, muž a žena, dostanou příležitost stvořit nový svět. Dělají to s nadějí, že ten svět bude lepší, ale postupně se přes jednotlivé příběhy lidstvo samo vyšachuje a z nejrůznějších důvodů se promění v předměty, stromy, řeky, rostliny a zvířata.“
Ukázka z nové inscenace Proměny ve Státní opeře. Foto: zpravyzcech.cz
Inscenace se nezaměřuje pouze na historickou věrnost, ale hledá v mýtech nadčasové pravdy o lidské povaze. Podle tvůrců je Ovidius především autorem, který ukazuje naše selhání a neschopnost poučit se z historie.
„Proměny jsou kniha o tom, jak neumíme odpouštět,“ vysvětlují režiséři k inscenaci. „Pokud nebudeme schopni rozumět tomu, že se věci dějí v cyklech, a nebudeme se z toho umět poučit, nedává nic smysl. Pak budeme neustále překvapení, že svět je horší, než jsme si mysleli. Paradoxně projít si znovu traumatem může být ta naděje.“
Na jevišti se sejde výkvět české herecké scény. Rámec celého vyprávění tvoří postavy Filémóna a Baucis v podání Františka Němce a Zuzany Stivínové. V dalších rolích se objeví například Pavlína Štorková jako Ariadna, Radúz Mácha coby Théseus nebo Zdeněk Piškula a Filip Březina v příbězích kolem boha Apollóna.
Scénografie Jakuba Kopeckého využívá monumentální prostor Státní opery k vytvoření „jevištní básně“. Diváci se mohou těšit na příběhy o Amorovi, Marsyovi či nešťastném Faëthónovi, které jsou zasazeny do vizuálně opulentního prostředí doplňovaného světelným designem Jana Dörnera a hudbou Matěje Kroupy a Petra Kalába.
Představení trvá přibližně 2 hodiny a 35 minut včetně jedné přestávky. Po slavnostních premiérách 19. a 20. února 2026 budou následovat další reprízy, přičemž inscenace je uváděna v českém jazyce s anglickými titulky, aby byla přístupná i mezinárodnímu publiku.
