Dnes, 29. dubna 2025, si letecká komunita připomíná významné jubileum. Přesně před padesáti lety, 29. dubna 1975, získala první verze A československého turbovrtulového motoru M601 svou certifikaci. Tento ikonický motor, jehož vývoj sahá až do složitých geopolitických poměrů konce 50. let, se ve své modernizované podobě řady H vyrábí dodnes.
Počátky úvah o vlastním turbovrtulovém motoru se datují do doby, kdy si tehdejší Sovětský svaz silně prosazoval své zájmy v rámci Varšavské smlouvy. Československý letecký průmysl si v této situaci dokázal vybudovat svébytné postavení, a to zejména díky úspěchu proudového cvičného letounu L-29 Delfín s tuzemským motorem M-701, vyráběným v Motorletu Jinonice (dříve Walter).
Jak vzpomíná jeden z pamětníků zrodu M601A, pan Václav Englmajer: „Už v době výroby motoru M-701, který se obchodně označoval značkou Walter, docházelo k úsměvným situacím. Zahraniční obchodní zástupci si na prezentacích přáli osobní schůzku s panem továrníkem Švermou, aniž tušili, že jde o historický název firmy.“
Úspěchy československých konstruktérů neunikly ani špičkám sovětského letectva. Kvalita licenčně vyráběných dvoumotorových letounů Avia Av-14 dokonce převyšovala sovětskou předlohu Iljušin Il-14. Navázaly na ně i další úspěšné tuzemské konstrukce jako Aero Ae-45 a Ae-145, hojně dodávané do SSSR, a později i modernější L-200 Morava.
Ing. Josef Kubeš vzpomínal na setkání Konstrukce Walter v roce 2002 na počátky vývoje M601: „V roce 1956, kdy vrcholila výroba úspěšné L-200 Morava, dostal tým konstruktérů LET Kunovice za úkol vyvinout jejího nástupce, L-300. Současně se v Motorletu začalo pracovat na studii turbovrtulového motoru o výkonu 338 kW, který by pro tento nový letoun byl vhodný.“
Práce na tomto projektu se ujal malý tým pěti konstruktérů pod vedením Ing. Václava Kačírka, formálně spadající pod Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ), ale sídlící přímo v jinonickém Motorletu. V roce 1958 proběhl předvývojový výzkum a počátkem roku 1959 byl schválen předprojekt motoru XM601. Zvoleno bylo dvouhřídelové uspořádání s přímým průtokem plynů.
Motor se skládal ze dvou nezávislých částí – generátoru plynů a volné hnací turbíny s přenosem výkonu na vrtuli hřídelí vně generátoru. Generátor s přímým průtokem plynů zahrnoval smíšený kompresor, prstencovou spalovací komoru a jednostupňovou turbínu. Krouticí moment volné turbíny byl přenášen na vrtuli soustavou ozubených kol a dlouhou hnací hřídelí s planetovým reduktorem. Již v této rané fázi se objevila progresivní řešení, která se nakonec promítla i do finální podoby M601.
Přestože prvotní záměr spojit M601 s letounem L-300 nakonec nevyšel kvůli odlišným požadavkům sovětského Aeroflotu, vývoj motoru pokračoval. Po krátkém intermezzu s jednohřídelovou architekturou, ovlivněným úspěchem motorů Turbomeca Astazou, se klíčovým momentem stala návštěva šéfkonstruktéra LETu Kunovice Ing. Ladislava Smrčka na letecké výstavě ve Farnborough v roce 1966. Tam ho zaujala architektura kanadského dvouhřídelového motoru Pratt & Whitney PT6 s protiproudým uspořádáním, které slibovalo lepší odolnost vůči cizím předmětům a námraze.
Tento impuls urychlil dokončení vývoje M601A v nové konfiguraci. Ing. Václav Kačírek se stal hlavním konstruktérem a jeho tým byl posílen. Požadovaný maximální výkon motoru se postupně zvyšoval s vývojem letounu L-410. První prototyp M601 v novém provedení byl dokončen v září 1967 a následovaly úspěšné zkoušky.
Významnou roli v dalším vývoji sehrál Ing. Sedláček z Generálního Ředitelství Aero a letová zkušebna VZLÚ s letounem Av-14. V roce 1971 se konstrukční skupina Ing. Kačírka vrátila zpět do Motorletu a vývoj M601 byl podřízen hlavnímu konstruktérovi Ing. Vladimíru Pospíšilovi. Ing. Václav Kačírek se stal vedoucím vývoje typu M601.
Ing. Milan Špirakus, pamětník zrodu M601A, vzpomíná na tehdejší dobu: „V té době se techničtí odborníci pohybovali mezi organizacemi poměrně volně. Doba rýsovacích prken a logaritmických pravítek je dnes už nepředstavitelná.“ Pan Jaroslav Prepura, další pamětník certifikace M601A a pozdější verze H-80, dodává: „Šéfkonstruktér tehdy nekreslil výrobní výkresy celkových sestav, ale zpracovával prvotní koncepční návrhy ve spolupráci s teoretickým oddělením. Detailní návrhy pak zpracovávali vedoucí konstrukčních skupin a následně se vytvářela kontrolní sestava pro odhalení případných nesrovnalostí.“
Certifikační zkoušky probíhaly podle československých předpisů, které odpovídaly tehdejším mezinárodním standardům. Typové osvědčení pro motor M601A bylo Státní leteckou inspekcí ČSSR vydáno právě 29. dubna 1975. Motor byl certifikován s dvoučinnou třílistou hydraulicky stavitelnou vrtulí AVIA VJ8.508A.
První prototypové motory M601A byly do Kunovic dodány již koncem roku 1971 pro experimentální zástavbu do letounu XL-410. První let L-410M s motory M601A se uskutečnil v listopadu 1973. Prvním uživatelem těchto letadel se stalo československé vojenské letectvo, Aeroflot začal L-410M odebírat až od roku 1977.
Na verzi A brzy navázaly další vývojové řady, přičemž velkosériovou se stala verze E. Po akvizici Walteru společností GE Aviation došlo k významné revizi designu verze H, která byla v roce 2011 certifikována podle evropských předpisů jako M601H-80 a následně i v USA.
Celá vývojová konstrukce typu M601 se sešla 5. května 1975, aby oslavila úspěšnou certifikaci prvního modelu A. Tento motor se kromě L-410 proslavil i v zemědělském letounu Turbo Čmelák. Modernizovaná verze GE H80 pak našla uplatnění i v amerických letounech, čímž potvrdila nadčasovost a kvalitu původní československé konstrukce. Dnes tak s hrdostí můžeme slavit 50. výročí certifikace legendárního motoru WALTER M601A.
