Lužické Hory – Pozitivní zprávy přicházejí z Lužických hor, kde se potvrdilo trvalé usídlení a úspěšné rozmnožování kočky divoké (Felis silvestris). Přítomnost této kriticky ohrožené šelmy, která patří k nejvzácnějším savcům české fauny, byla potvrzena genetickými analýzami Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Zásadní průlom nastal v roce 2025, kdy fotopasti Hnutí Duha zaznamenaly pár – samce Jonáše a samici Tonku, která na jaře přivedla na svět nejméně tři koťata.
Návrat vzácné šelmy: Kočka divoká se v Lužických horách úspěšně rozmnožuje. Video: Hnutí DUHA Šelmy
Od nejasných stop k ověřené DNA
Počátky objevu sahají do zimy 2022, kdy dobrovolníci z Vlčích a Rysích hlídek Hnutí Duha nalezli stopy malé kočkovité šelmy ve sněhu.
„Stopy kočky divoké nelze bez dalších důkazů jednoznačně odlišit od stop kočky domácí. Dobrovolníky však stopy dovedly do míst, kde se později kočku divokou skutečně podařilo zachytit na fotopast,“ popsala vývoj pátrání Kristýna Chroboková, koordinátorka hlídek.
Jedinou spolehlivou metodou k odlišení divoké kočky od domácí je analýza DNA, která zároveň odhalí případné hybridní jedince. K získání vzorků slouží neinvazivní metody, například „chlupové pasti“ navoněné kozlíkem lékařským.
„Nejspolehlivějším důkazem přítomnosti kočky divoké je analýza DNA,“ potvrdila zooložka Jarmila Krojerová z AV ČR. Analýzou vzorků srsti a trusu se podařilo potvrdit, že samec Jonáš je stoprocentně kočka divoká. Genetický původ samice Tonky a jejích mláďat je zatím neověřený.
Ekologický význam a návrat do krajiny
Kočka divoká, která z české krajiny téměř vymizela v 19. a 20. století v důsledku lovu a přeměny lesů na monokultury, hraje nezastupitelnou roli v ekosystému. Její potravu tvoří primárně drobní hlodavci.
Tím, že kontroluje populace hlodavců, kočka divoká pomáhá chránit kůru stromů a sazenice před okusem a omezuje škody v zemědělství. Vizuálně se od kočky domácí odlišuje mohutnějším ocasem s tupým koncem a výraznou tenkou hřbetní čárou.
Kromě Lužických hor je výskyt kočky divoké potvrzen i v dalších oblastech, jako jsou Doupovské hory, Šumava, Český a Slavkovský les a moravsko-slovenské pomezí.
