Praha o víkendu ožila vzpomínkami na počátky městské autobusové dopravy. Staroměstské náměstí se v neděli proměnilo v pojízdné muzeum, když se zde shromáždily historické autobusy, aby připomněly 100. výročí zahájení pravidelné linkové dopravy v Praze.
Akce, která přilákala spíše místní obyvatele než turisty, nabídla jedinečnou příležitost prohlédnout si vývoj autobusové dopravy od jejích prvopočátků až po moderní éru. Návštěvníci si mohli zblízka prohlédnout všechny modely, od nejstaršího „dřeváku“ z roku 1929 až po novější stroje, které formovaly městskou krajinu po desetiletí. Kloubové autobusy, které se na náměstí nevešly, byly k vidění na nedalekém nábřeží u Vltavy.
Dřevěný klenot z roku 1929: Cesta do minulosti
Největší pozornost přitahoval bezesporu nejstarší exponát – autobus Škoda 506 N z roku 1929, láskyplně přezdívaný „dřevák“. Jak vysvětlil Ondřej Láska, správce muzejních sbírek dopravního podniku a zároveň řidič těchto historických skvostů, celá karoserie vozu je vyrobena ze dřeva a z vnější strany je pouze oplechovaná. Tento dvounápravový autobus s kapacitou kolem padesáti míst k sezení i stání dosahoval maximální rychlosti asi padesáti kilometrů za hodinu.
„Je zajímavé, že má ještě všechno obráceně díky svému předválečnému původu a jízdě po silnici vlevo. Takže volant je z dnešního pohledu na špatné straně a řadíte levou rukou místo pravou,“ popsal Láska s úsměvem. Přiznal, že při řízení si musí neustále opakovat „jedu na motorce“, aby si nezvykl na jízdu vlevo. Autobus má ovšem výhodu v horkém počasí – výklopné přední sklo, které pro řidiče představuje příjemné osvěžení.
Tento konkrétní „dřevák“ má za sebou bohatou historii. Po vyřazení z pražského provozu v roce 1948 sloužil soukromému dopravci v okolí Kladna. Jeho stopy se na čas ztratily, ale v devadesátých letech minulého století byla nalezena jeho karoserie. V roce 2000 se dostal do sbírek Muzea městské hromadné dopravy ve vozovně Střešovice, kde prošel náročnou renovací. Podvozek se podařilo sehnat v roce 2005 a od té doby jezdí na nejrůznějších slavnostech, jako je právě toto stoleté výročí.
Nostalgické vzpomínky a počátky pražské autobusové dopravy
Pro mnoho návštěvníků byla akce příležitostí zavzpomínat na dětství a mládí. Mezi nimi byl i Dušan Grmolec, „pražská náplava z Moravy“ ročník 1972. „Přišel jsem se podívat na autobusy, kterými jsem jezdil v dětství. Tady tím kulatým to bylo z Čejče do Čejkovic na koupák nebo když jsme jeli později na školní výlet do Prahy na Ruzyni,“ vzpomínal s úsměvem a ukazoval na různé modely.Dopravní podnik hlavního města Prahy tak důstojně připomněl slavnostní zahájení autobusové dopravy Elektrickými podniky hlavního města Prahy dne 20. června 1925. S vytvořením takzvané Velké Prahy v roce 1922 vyvstala naléhavá potřeba zajistit spolehlivé spojení vzdálenějších připojených obcí s centrem. Mnoho z těchto oblastí tehdy nenabízelo dostatečnou poptávku pro nákladné zavedení tramvajové dopravy, a proto se zavedení stálého autobusového provozu stalo klíčovým řešením.
Ačkoliv se zvažoval i elektrický pohon vozidel, nakonec dostaly přednost autobusy se spalovacím motorem, a to vzhledem k jejich vyšší flexibilitě a nižším nákladům. Pravidelný provoz první autobusové linky A z Vršovic do Záběhlic byl zahájen 21. června 1925. Tato zhruba tři a půl kilometru dlouhá trasa přepravila během prvního roku 109 tisíc cestujících. Původně obsluhu zajišťovaly dva, později tři autobusy. Pražské autobusové linky byly zpočátku označovány písmeny; číslování bylo zavedeno až v roce 1951.
