Praha – Plánovaná revoluce ve výuce na českých základních a mateřských školách se odsouvá. Ministr školství Robert Plaga (ANO) oznámil, že povinný náběh nových vzdělávacích programů se posouvá ze září 2027 na září 2028. Důvodem je podle šéfa rezortu nepřipravenost systému a značná nervozita mezi pedagogy i odborníky.
Rozhodnutí o odkladu revize Rámcového vzdělávacího programu (RVP) přišlo poté, co ministr vyhodnotil aktuální stav příprav. „Co se týká obsahu vzdělávání, tak všichni vnímáme nervozitu. Ačkoliv jsem dříve mluvil o tom, že rozhodnutí padne do půlky roku, situace je horší, než jsem očekával,“ uvedl ministr Plaga na tiskovém brífinku. Podle něj není v současné chvíli zajištěna dostatečná podpora pro to, aby školy zvládly změny implementovat v původním termínu.
Práce musí zintenzivnit
Navzdory ročnímu odkladu ministr zdůraznil, že dosavadní úsilí nepřijde vniveč. „Nekloním se k tomu, aby se práce, která se na tom udělala, hodila do koše. Odložení neznamená to, že získáme čas, kdy si oddechnout, ale naopak se musí práce zintenzivnit,“ vysvětlil Plaga.
Změny se nedotknou pouze základních škol, ale i školek, kde se účinnost nových programů rovněž posouvá o rok. Zatímco některé základní školy již nové postupy dobrovolně testují od září 2025, u středních škol je situace podle ministra kritická. „Minulá vláda Petra Fialy označila revizi programů pro střední školy za hotovou. Nerad to dělám, protože vím, že tam mnoho práce učiněno bylo, ale hotová rozhodně není. Nejsme ani na začátku,“ prohlásil kriticky ministr.
Podmínky pro smysluplnou reformu
Krok ministerstva kvituje s opatrností i politická opozice a odborná veřejnost. Předseda poslaneckého školního výboru Matěj Ondřej Havel (TOP 09) uvedl, že roční odklad respektuje, ale trvá na kvalitním zpracování podkladů. „Modelové školní vzdělávací programy musí být excelentně připravené tak, aby byly použitelné ihned do praxe,“ upozornil Havel. Zároveň dodal, že bez kvalitních metodických materiálů, které by školy motivovaly, nemá odklad smysl.
Podobně se vyjádřila i Asociace ředitelů základních škol, která současnou podobu dokumentů označila za nesrozumitelnou. Předseda asociace Luboš Zajíc poukázal na to, že dokument je příliš rozvleklý. „Chybí jasně, stručně a jednoznačně sdělená podstata základních principů. Mezi jednotlivými vzdělávacími obory není zřejmá jednotná koncepce,“ uvedl Zajíc.
Spor o cizí jazyky
Velkým tématem reformy zůstává výuka jazyků. Nový program počítá s angličtinou od první třídy a druhým cizím jazykem od sedmé třídy. Ministr Plaga je však v této otázce opatrný. „Umím si povinnou angličtinu od první třídy představit, ale jen s dostatečnou podporou. Dokud není dostatek vzdělávání pro učitelky na prvním stupni, tak by to nemělo být povinné,“ vysvětlil.
U druhého cizího jazyka se ministr přiklání k variantě, aby byl pro žáky povinně volitelný, což by umožnilo vybrat si místo dalšího jazyka i jiné odborné předměty. „Jsem bytostně přesvědčen, že povinná volitelnost je to, co je odborně správně,“ uzavřel Plaga.
