Rys ostrovid opět v Brdech: Ochranáři hlásí třetího migrujícího samce ze Šumavy

Po čtyřech letech se v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy opět objevil rys ostrovid. Fotopasti Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) a organizace ALKA Wildlife zaznamenaly na jaře a v létě mladého rysího samce, který do oblasti doputoval ze Šumavy. Jeho přítomnost potvrdil v pátek i šéf CHKO Bohumil Fišer. Jde v pořadí o třetího jedince migrujícího do Brd, trvalé usídlení však zůstává i nadále nejisté.

Rys, který obdržel identifikační označení B913, se narodil loni na jaře na Hartmanicku v západočeské části Šumavy. Ještě v únoru byl monitorován v rámci šumavského parku a Hnutí DUHA – Šelmy, avšak od května se již pohyboval v CHKO Brdy.

Mladí rysí samci jsou při hledání nového teritoria motivováni k dlouhým migračním cestám. „Mladí rysí kocouři jsou schopni ujít i trasu delší než 150 km, aby nalezli nové, dosud neobsazené území,“ uvedla Elisa Belotti ze Správy Národního parku Šumava. Jejich putování však komplikují civilizační překážky, především hustá silniční a železniční síť a zástavba, které fungují jako migrační bariéry.

Třetí cestovatel ze Šumavy

Rys B913 je třetím potvrzeným rysem, který do Brd ze Šumavy dorazil od roku 2013, kdy začal soustavný monitoring pomocí fotopastí. Před ním v roce 2021 navštívil Brdy rysí samec Alfons a v roce 2018 Fabián. Jak vysvětlila Tereza Mináriková z organizace ALKA Wildlife, všechna tři zvířata pocházejí z česko-bavorsko-rakouské rysí populace.

Tato populace, podle údajů ze Správy NP Šumava, čítá zhruba 130 jedinců starších jednoho roku a každoročně se v ní narodí 60 až 70 koťat. Právě ta se ve věku jednoho až dvou let vydávají na delší cesty.

Budoucnost: Chybí samička a populace stagnuje

Pravděpodobnost, že se rys B913 v Brdech trvale usídlí, je nízká. Šéf CHKO Bohumil Fišer upozornil na zásadní problém: „Rys se zatím na Brdech trvale neusadil proto, že se tam vždy vydal jen mladý samec a chybí mu rysí samička.“ Mladé samice mají podle něj řadu příležitostí obsadit teritoria blíže Šumavě a Pošumaví, a proto nemigrují na tak velké vzdálenosti.

Fišer předpokládá, že B913 bude ve své cestě pokračovat, nebo se vrátí zpět, podobně jako jeho předchůdci Fabián a Alfons.

Podle Josefy Krausové z Hnutí DUHA Šelmy závisí případné trvalé osídlení Brd na celkové síle česko-bavorsko-rakouské populace. Ta ovšem momentálně početně stagnuje. Hlavními faktory, které brání jejímu růstu, jsou pytláctví a střety s dopravou, zejména srážky na silnicích. Až bude populace dostatečně silná, mladí rysové budou ve větší míře vyhledávat vhodná teritoria i v okrajových oblastech, jako jsou Brdy.