Žampach – V Jílovém u Prahy začala v pátek fungovat vůbec první důlní ferrata v České republice. Zajištěná trasa se nachází v historickém dole Pepř, konkrétně ve štole Václav u Žampachu, kde se těžba zlata datuje až do 14. století. Nová atrakce umožňuje veřejnosti nahlédnout do míst hluboko v podzemí, kam byl doposud přístup uzavřen.
Cesta k samotné zajištěné trase vede nejprve pěšky a následně podzemním vláčkem. U vstupu do štoly obdrží každý návštěvník nezbytné vybavení.
Trasa zahrnuje přibližně kilometr pěší chůze a následnou půlkilometrovou jízdu vláčkem k samotné šachtě. U portálu štoly zájemci dostanou přilby, čelovky a sedací i prsní úvazky. Celá prohlídka pak zabere zhruba tři hodiny.
Před vstupem na samotnou ferratu procházejí zájemci instruktáží, kterou vede Vladimír Pravda. Ten společně s Jiřím Hovorkou dohlíží na bezpečnost turistů v podzemí.
V historickém zlatém dole Pepř u Jílového se otevřela první tuzemská důlní ferrata. Foto: zpravyzcech.cz
„Samozřejmě být vždycky zajištěný minimálně na jedné karabině, mít řádně nasazenou přilbu, což je nejdůležitější, a dodržovat si odstup,“ shrnul základní pravidla bezpečnosti instruktor Vladimír Pravda.
Samotná ferrata začíná výstupem po stoupačkách v místě, kde se dříve nacházel těžební komín. Celá cesta je jištěna ocelovým lanem. Komín kopíruje známou zlatonosnou žílu Šlojíř a vede na další patro, které leží přibližně sedmdesát metrů nad hlavami návštěvníků. Zlato se zde dobývalo už za vlády Karla IV.
„S trochou nadsázky se dá říct, že tady těžili zlato pro Svatováclavskou korunu,“ poznamenal Pavel Škácha. Podle jeho slov jsou drobné kousky drahého kovu v dole patrné i dnes, ale podléhají přísné ochraně. „Kdybych si vzal kladívko, což tady nesmíme a nechceme dělat, a začal bych tu žílu rozebírat, tak jich pod tím bude určitě víc, ale my tahle místa chráníme, protože jich tady nezbylo tolik,“ vysvětlil geolog.
Kromě historie těžby nabízí trasa i pohled na přírodní úkazy. V jedné části průvodci zhasínají běžná světla a pomocí UV lamp nasvěcují kalcitové krápníky, které pod tímto osvětlením fluoreskují.
Celá podzemní trasa končí v obrovské kaverně s názvem Koryto, která dosahuje výšky kolem sta metrů. „Postupně ten prostor zvětšovali, protože tam byla pořád nějaká ruda, až tady vznikla tahle gigantická díra,“ uzavřel Pavel Škácha. Zájemci o prohlídku tohoto historického podzemí se mohou registrovat prostřednictvím webových stránek.
