Ořechov – Při stavebních pracích v Ořechově na Uherskohradišťsku došlo k fascinujícímu objevu, který přepsal dějiny regionu. Bagry při hloubení záchytných příkopů narazily na pozůstatky rozsáhlého pravěkého osídlení, jehož stáří archeologové odhadují na více než šest tisíc let. Lokalita Břesty a Kratiny tak vydala cenné svědectví o životech dávných obyvatel Moravy.
Z hlubin země se vynořily unikátně zdobené keramické nádoby, stopy po dávno zaniklých nadzemních domech, zásobní jámy, zvířecí kosti a kamenné nástroje. První náznaky významného nálezu se objevily už loni v listopadu, kdy si odborníci při skrývce zeminy všimli nezvyklých tmavých skvrn v kontrastu s okolní světlou spraší.
„Po dohodě s představiteli obce byla stavební firmou na dotčených úsecích zastavena práce, aby mohl být proveden řádný archeologický výzkum,“ vysvětlil archeolog Slováckého muzea v Uherském Hradišti Zdeněk Kuchař.
Následné pečlivé práce archeologů přinesly nečekané bohatství artefaktů. „Z výplní zkoumaných objektů jsme získali velmi bohatý a zajímavý soubor archeologických artefaktů,“ dodal Kuchař.
Mezi nejvzácnějšími nálezy se nacházejí fragmenty keramických nádob s dutými nožkami a plastickými výčnělky, které připomínají soví hlavičky. Celý terénní výzkum byl završen letos v únoru a nyní nalezené předměty čeká podrobné zkoumání, včetně přesného určení stáří pomocí radiokarbonové metody.
Odborníci zjistili, že nalezené keramické střepy byly vytvořeny ručně, bez pomoci hrnčířského kruhu. Nesou charakteristické rysy lengyelské kultury, jako jsou ozdobné záseky na okrajích, rozmanitá ucha včetně takzvaných rohatých a další plastické ornamenty.
„Některé ze střepů se však vymykají jednoznačnému zařazení do období časného eneolitu,“ upozornil Kuchař na možnost, že toto místo mohlo být osídleno i v jiných prehistorických epochách.
Kromě keramiky byly nalezeny i kosti a zuby domácích zvířat, zejména tura domácího a dalších domestikovaných druhů. Některé z kostí nesou stopy po zpracování, jako je porcování či spálení. „Paroh nalezený v jednom z objektů může představovat důkaz lovu,“ poznamenal Zdeněk Kuchař s tím, že parohy pravěkým lidem často sloužily jako nástroje.
Pravěká osada se rozkládala na strategickém místě – na svahu v nadmořské výšce 250 metrů, v blízkosti Ořechovského potoka. Tato poloha zaručovala dobrý výhled, přístup k vodě a úrodnou půdu, ideální podmínky pro zemědělskou komunitu.
Archeologové se domnívají, že výhodná poloha lokality byla klíčová pro opakované osídlení v průběhu pravěku a následně i pro založení dnešní obce slovanskými osadníky.
„Nálezy v Ořechově ukazují, že východní Morava je regionem s bohatou a dosud ne zcela prozkoumanou historií. Je mimořádně cenné, že i při běžných stavebních zásazích dokážeme díky spolupráci s odborníky odhalit stopy dávného osídlení,“ zdůraznil krajský radní pro kulturu Ivan Láska význam objevu. Nyní bude následovat důkladná analýza všech artefaktů, která by měla přinést ještě detailnější pohled na život a kulturu lidí, kteří v Ořechově žili před šesti tisíci lety.
